Ahoj, já jsem Adam. Zakladatel STITCHR, kluk, co má věčně chlupy na tričku, a hrdý „táta” dvou chlupatých aristokratů – jménem Serafína a Simba.

Ale abyste pochopili, proč vlastně ručně vyšívám mazlíčky na mikiny, musíme se vrátit o pár let zpátky.

Všechno to začalo ušima dolů

Moje láska ke zvířatům se mnou roste odjakživa. Mým prvním parťákem byl králíček (beránek). Miloval jsem ho a pamatuju si, jak dlouho jsem mamku přemlouval, abychom si ho vůbec mohli nechat. Pak přišla andulka, rybičky... prostě cokoliv, co mělo tep, jsem chtěl mít doma.

Ale můj největší dětský sen byl pes. A nakonec se splnil – dostal jsem malého maltézáčka. Miloval jsem ho, mazlil se s ním, ale víte, jak to u dětí bývá. Byl jsem prostě moc malý na to, abych s ním chodil na ty pravidelné procházky, které potřeboval.

A tehdy jsem udělal jedno z nejtěžších, ale nejlepších rozhodnutí ve svém životě. Dozvěděli jsme se o malé holčičce, jejíž rodiče se zrovna rozváděli a ona si pejska hrozně přála. Dali jsme jí ho. Úplně zadarmo, se všemi hračkami, jídlem a pelíškem. Dneska vím, že právě tohle mě naučilo tu nejdůležitější věc: Když zvíře opravdu milujete, uděláte cokoliv, aby bylo šťastné.

Velký kočičí zvrat

Pokud jde o kočky, naše rodina byla vždycky striktně „psí”. Moje mamka měla dokonce zafixováno, že kočky jsou zlé, že útočí a škrábou. Doma u nás platilo nepsané pravidlo: „Kočka nesmí přes práh.”

A pak... pak přišel zvrat jménem Serafína a Simba. Kdybyste dnes viděli moji mamku, tu zarytou odpůrkyni koček, přísahali byste, že v minulém životě musela být sama kočkou. Kupuje jim hračky, pamlsky, neustále je chová, hladí a mazlí se s nimi. Dokonce vstává v šest ráno jen proto, aby jim dala jídlo, a pak nad nimi stojí jako dozorce, aby si ho navzájem nesnědli.

Náš roční Simba je totiž neskutečný jedlík a jakmile má příležitost, nenápadně se plíží k Serafínce, aby jí zbaštil její porci! Mamka říká, že to jsou její „miminka, šmudlíní, myšáci” a je z nich úplně hotová. Dneska to u nás vypadá tak, že tyhle dvě šelmy jedí kvalitněji než já. Mají víc hraček, než jsem měl já v celém svém dětství. A záchod? Troufám si říct, že je lepší než ten náš lidský! 😊

Moje chlupatá posedlost

A já? Já do toho spadl s ní. Úplně jsem si ty dva zamiloval. Chodíme spolu na procházky ve speciálním batohu, mazlíme se, kdykoliv to jde, a dokonce je i cvičím. Serafínka třeba umí nádherně dát „pac” a aportuje míček... tedy, jen když se jejímu veličenstvu zrovna chce. 😊 Obě kočky navíc perfektně slyší na svá jména. Jsou to prostě naše největší miminka a nedokážu si už bez nich život vůbec představit.

A tak vznikl STITCHR...

A přesně z téhle obrovské lásky se zrodil nápad na STITCHR. Znáte ten pocit, když ráno stojíte v předsíni, obouváte si boty a váš parťák na vás kouká z pelíšku? Vy zavřete dveře a víte, že ho tam necháváte samotného.

Fotky v mobilu jsou fajn. Ale já chtěl něco víc. Něco reálného. Něco, co si můžu vzít s sebou do práce, do města, kamkoliv. Protože vím, jak moc svá zvířata milujete (stejně jako my Serafínu a Simbu), chci vám dát možnost mít je pořád u sebe. Ne jako generický potisk, ale jako poctivou, ručně kreslenou a vyšitou památku, která má duši.

Takže ať už máte doma psího uličníka, kočičí královnu nebo třeba králíčka – pošlete mi jejich fotku. Já si sednu, vezmu do ruky nitě a postarám se o to, abyste už z domu nikdy neodcházeli bez nich.